Není to tak dlouho, co se během nedělních odpolední sesedla celá rodina u televize, aby zhlédla nejnovější epizodu her bez hranic. Jednalo se o pořad, ve kterém skupiny soutěžících, rozdělené podle jednotlivých zúčastněných států, plnily nejrůznější zadané úkoly, nejčastěji sportovní povahy.
Jistě, tento formát soutěže nebyl ničím novým, již dříve byla známa například Pevnost Boyard. Avšak v ní lidé reprezentovali pouze sami sebe. Zde reprezentovali svůj stát, a tedy i diváky. Ti tak měli mnohem větší důvod fandit. Koneckonců se jednalo o prestiž jejich země.
K popularitě přispěly i barevné kostýmy, kdy celý set byl obvykle v pestrých barvách (avšak nikoliv přeplácaný), a soutěžící z jednotlivých států měli jasně odlišné jednobarevné kombinézy. Divák tak mohl snadno i u širších záběrů poznat, kdo je kdo a jak si zrovna jejich země vede.
Je pravdou, že Česká republika patřila v této soutěži k těm úspěšnějším zemím, kdy poměrně často vyhrávala. To byl ostatně další důvod, proč byla u nás ona soutěž tak populární – vždy byla poměrně velká šance, že zrovna náš tým stane na stupínku vítězů.
Dobrá, můžeme se ale ptát, proč tedy tato soutěž vlastně skončila. Důvod byl jednoduchý: po nějaké době divácký zájem ochabl a studio již nebylo ochotno dávat na ni tolik peněz. Navíc to také znamenalo menší počet lidí, kteří byli ochotni soutěžit.
Je to škoda, avšak i dnes můžeme najít na internetu záznamy tohoto pořadu a zopakovat si některé okamžiky. Jistě, možná něco z dnešního pohledu působí naivně, avšak není pochyb o tom, že to tehdy byla zábava, která dokázala k obrazovce připoutat celé rodiny.
To je také důvod, proč byl proveden i pokus o jejich obnovení, avšak nebyl úspěšný, především kvůli politickému napětí mezi některými státy. Ale kdo ví, co není, může být. Třeba je někdo opět vzkřísí, až se situace ve světě poněkud uklidní, a k obrazovkám bude zasedat další generace.