Jen u nás se můžeme setkat například s havranem a vránou. A když k nim přidáte krkavce, máte zmatek dokonalý. Další jsou potkan a krysa. Liší se jen drobnostmi, ale přece jsou každý jiný. Někdy si říkám, jestli to vědcům stojí za to, bádat mezi těmi maličkostmi.
Já mám nejvíce rád vysvětlování těch rozdílů. Například chci-li ve volné přírodě rozeznat tyto dva druhy, musím si pamatovat, že havran váží o něco méně nežli vrána. A pak už stačí mít někde v lese na zádech decimálku a hned víte, kdo je kdo. Havran má však také menší rozpětí křídel a kratší ocas. Takže stačí počkat, až přiletí vrána a porovnat si to. A máte jasno. A když za nimi přiletí krkavec, tak je až dvakrát větší. Zde vidíte, jak jednoduché je rozeznat jednotlivé druhy od sebe. Kdo by to byl čekal že?
Nu a nyní vážně. Už lepší rozpoznávací prvek je zobák. U vrány šedohnědý a slabě zahnutý, u havrana je rovný. A abych vás potěšil, tak u nás jsou dva druhy vran a s migrací se to má tak, že všichni odlétají a přilétají. Jedni havrani na zimu k nám a naši zase pryč. To je zmatek co?
V rychlosti se ještě podívejme na potkana a krysu. Tito milí společníci lidstva se s ním táhnou už po staletí. Oba tito hlodavci jsou proklínáni a nenáviděni, ačkoli důvody jsou víceméně pofiderní.
Nuže, potkan s krysou se také rozlišují jen těžko. Zkuste si však zapamatovat jednu věc. Potkan má vždy kratší ocas, ne delší než tělo, a u krysy je to obráceně. Samozřejmě, že jsou ještě i další znaky pro rozlišení, no ale, posuďte sami. Krysy má nos špičatý a potkan spíše zaoblený. Další znaky už nemá smysl vypisovat. Moc si stejně ty dva plést nebudete, neb s krysami se již moc nesetkáte. Tedy hlavně ne ve městě.
Ostatně, klidně si na internetu najděte dvě fotografie. Pokud rozdíly poznáte, gratulujte si. A příště se podíváme na krokodýla a aligátora.